Podrobné vyhledávání v článcích

Počátkem roku 2010 převzala Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) do své péče speleologicky a geologicky v mnoha směrech unikátní lokalitu, tzv. Jeskyně pod Sněžníkem. Pod tímto trochu zavádějícím označením (jeskyňáři si vybaví spíše známější krasové jeskyně pod Králickým Sněžníkem) se skrývá soubor pseudokrasových dutin, objevených při těžbě fluoritu (CaF₂) na ložisku Jílové–Sněžník v 80. letech 20. století.

Pro zajištění praktické péče o přírodu a krajinu využívá Agentura přírody a krajiny (AOPK) ČR kromě národních dotačních zdrojů (zejména Programu péče o krajinu; PPK, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny; POPFK) i evropské dotační tituly, zejména Operační program Životní prostředí (OP ŽP), z něhož čerpá nebo bude čerpat finanční prostředky na projekty investičního i neinvestičního charakteru, např. na rekonstrukce a obnovy rybníků, budování návštěvnické infrastruktury, vzdělávací internetový portál, inventarizace a mapování druhů a území Natury 2000 v kompetenci MŽP, zpracování souhrnu doporučených opatření (SDO) pro evropsky významné lokality (EVL), aktualizace územního systému ekologické stability (ÚSES) a managementová opatření ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ).

Na koryta vodních toků v zastavěných územích se obvykle kladou dva požadavky. Mají být průtokově kapacitní, aby okolní zástavba byla co nejméně zaplavována povodněmi. A většinou mají být stabilní, protože ve stísněných podmínkách zástavby není mnoho místa pro jejich vývoj do stran. V minulosti bylo těchto požadavků docilováno metodami technických úprav, vznikala tedy geometricky pravidelná, tvrdě opevněná koryta charakteru kanálů. ...

Pro programové období 2007–2013 je v České republice schváleno Evropskou komisí 26 operačních programů (OP), jejichž zaměření vychází a navazuje na cíle a priority rozvojového plánu ČR. Operační programy jsou orientovány buď územně (na jednotlivé kraje), tematicky (doprava, vzdělání, zaměstnanost, životní prostředí), nebo na přeshraniční spolupráci (ČR – Polsko, ČR – Rakousko atd.). Na jednotlivé složky životního prostředí je zaměřen Operační program Životní prostředí (OP ŽP), při jehož nastavování byl zohledněn požadavek, aby z něj mohlo být finan­čně podpořeno co nejvíce opatření, která byla v minulých letech hrazena z národních dotačních programů (např. z Programu revitalizace říčních systémů). Z OP ŽP je tak možné hradit celou řadu investičních i neinvestičních akcí na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, kvality ovzduší, nakládání s odpady, zlepšování stavu přírody a krajiny a na podporu environmentálního vzdělávání.

V roce 2002 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou dokončila odborný návrh ptačích oblastí (PO) v České republice, který zahrnoval 41 území. Ne vždy snadný proces jejich vyhlašování byl završen v listopadu 2009, kdy byly vládními nařízeními vymezeny poslední dvě PO: Českobudějovické rybníky a Dehtář. K ochraně 41 druhů přílohy I směrnice o ptácích (79/409/EHS) a dalších pravidelně se vyskytujících stěhovavých druhů ptáků je tak nyní konečně vytvořena kompletní soustava území. Vymezením ptačích oblastí však pochopitelně celý proces nekončí; stát se především zavázal, že nedojde k poklesu početnosti druhů, pro jejichž ochranu byly oblasti vytvořeny. Proto je vývoj jejich stavu pravidelně monitorován, výsledky jsou každých šest let formou zprávy předávány Evropské komisi a v případě potřeby je nutné přistoupit k provádění vhodných zásahů a opatření pro zlepšení stavu jejich populací a biotopů.

Když jsem před 11 lety napsal pod dojmem nových nálezů článek o svinutci tenkém (Anisus vorticulus) do tohoto časopisu (Beran 1998), většina přírodovědců s výjimkou úzké skupiny malakologů tento druh prakticky neznala. Nebýt přiložené fotografie a popisu, asi by byl pro řadu čtenářů Ochrany přírodyproblém zařadit jej správně mezi plže. V současnosti je situace výrazně odlišná – plž byl zařazen mezi evropsky významné druhy (dlužno poznamenat, že na základě návrhu České republiky při jejím vstupu do EU), stal se zvláště chráněným druhem, zároveň také předmětem ochrany v řadě evropsky významných lokalit, které pro něj byly navrženy, a probíhá jeho víceméně pravidelný monitoring. Změnilo to však jeho situaci k lepšímu? A co je potřeba udělat pro to, aby zůstal součástí naší malakofauny? Na to se pokusí ve stručnosti odpovědět tento článek.

Jeskynní systém Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ) v Teplicích nad Bečvou, objevený na přelomu let 1912–1913, byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1926, a to radikální stavební úpravou na úrovni dobových technických možností. Jedním z nežádoucích důsledků zpřístupnění i souvisejících průzkumných prací se staly zejména rozsáhlé deponie horninového materiálu vzniklého při prorážkách skalních stěn. Síly a finance tehdejších „zbrašovských havířů“ nestačily k jeho transportu na povrch, byl proto ukládán do přirozených bočních chodeb a výklenků v jeskyni. Kromě těchto rovnaných zakládek, lemujících jak vlastní návštěvní trasu, tak i řadu nezpřístupněných prostor, zůstaly v jeskyních i zbytky starých technických zařízení, např. betonové podezdívky, schodiště, ocelové konzoly apod.

Národní přírodní rezervace (NPR) Velký a Malý Tisý patří mezi nejvýznamnější rybniční rezervace v Čechách, známé především z ornitologického hlediska, a jistě není třeba ji podrobně představovat. Jako státní přírodní rezervace byla vyhlášena v červnu 1957 na ploše 615 ha. Nachází se zde soustava 14 rybníků, z nichž největší je Velký Tisý s 221 ha vodní plochy. Členité pobřeží Velkého Tisého s mnoha ostrovy a poloostrovy, návaznost břehů na okolní mokré louky a množství menších vodních ploch umožnily vytvoření mimořádně bohaté mokřadní lokality s rozlehlými litorálními porosty a množstvím rostlinných i živočišných druhů.

V souladu s Optimalizací národních dotačních programů pro ochranu přírody a krajiny, která byla schválena v polovině roku 2008 poradou vedení Ministerstva životního prostředí (více v článku Budoucnost dotačních programů, Ochrana přírody č. 2/2009) byly v roce 2009 zrušeny dva národní dotační programy – Program péče o urbanizované prostředí a Program stabilizace lesa Jizerských horách a na Ještědu.