Hvozdík písečný český – záchranný program běží
Téměř kontinuální zmenšování populace hvozdíku písečného českého (Dianthus arenariussubsp. bohemicus)od počátku 20. století dospělo koncem 90. let do stavu, kdy bylo v národní přírodní památce (NPP) Kleneč přibližně 200 starých trsů hvozdíku písečného českého, na druhé uměle založené lokalitě Na Kamenici u Kyškovic se dochoval jediný trs z výsadby z roku 1987 a nové semenáčky nebyly ani na jedné lokalitě pozorovány. Udržení endemického hvozdíku v české květeně se tak zdálo přinejmenším nejisté. V roce 1999 se však podařilo uskutečnit nebývalý managementový zásah – masivní mechanizované stržení drnu v NPP Kleneč (více viz článek v Ochraně přírody, 61:208-212). Tento zásah znamenal zlom v ochraně tohoto druhu. Hvozdík se na obnaženou písčinu začal spontánně šířit a cesta k záchraně tohoto druhu se otevřela.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Nové poznatky o výskytu mechu šikouška zeleného
Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) je epixylický mech rostoucí na vlhké tlející dřevní hmotě v určitém stadiu rozkladu. Roste na zetlelých padlých kmenech i drobných úlomcích dřeva, ztrouchnivělých pařezech i větvích většinou smrků či jedlí, méně často i některých listnatých dřevin.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Dojde k obnově rákosin v NPR Velký a Malý Tisý?
Národní přírodní rezervace (NPR) Velký a Malý Tisý patří mezi nejvýznamnější rybniční rezervace v Čechách, známé především z ornitologického hlediska, a jistě není třeba ji podrobně představovat. Jako státní přírodní rezervace byla vyhlášena v červnu 1957 na ploše 615 ha. Nachází se zde soustava 14 rybníků, z nichž největší je Velký Tisý s 221 ha vodní plochy. Členité pobřeží Velkého Tisého s mnoha ostrovy a poloostrovy, návaznost břehů na okolní mokré louky a množství menších vodních ploch umožnily vytvoření mimořádně bohaté mokřadní lokality s rozlehlými litorálními porosty a množstvím rostlinných i živočišných druhů.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Koněpruské jeskyně
V roce 2010 uplyne již 60 let od objevu a 51 let od zpřístupnění části Koněpruských jeskyní – největšího známého jeskynního systému v Čechách. Pro jeho unikátnost bylo území s jeskyněmi v roce 1972 vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem Zlatý kůň (dnes kategorie národní přírodní památka). V současné době jsou jeskyně v péči odborné organizace Ministerstva životního prostředí – Správy jeskyní ČR, která zajišťuje jak turistický provoz, tak ochranu jeskyně.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Příroda jako proudící mozaika
Ačkoliv ekologie a zejména ochranářská biologie patří ve srovnání s jinými vědními obory mezi poměrně mladé disciplíny, obě se mohou pochlubit bohatou a ne nezajímavou historií objevů a formulováním východisek (paradigmat).
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Spallanzaniho jeskyně
Spallanzaniho jeskyněvznikla v suchomastských vápencích, místy červenavě zbarvenými. Vyniká vysokými klenutými stropy. Pravý bok v pozadí tvoří odpadlé desky, nad nimi průlez do Janiny jeskyně.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Fotografie z obálky
Pěnitka bílá
Pěnitka bílá(Mucilago crustacea), organismus na rozhraní mezi rostlinnou a živočišnou říší. Často ji ještě nalezneme v různých přehledech hub, dnes je však již řazena mezi živočichy, a to měňavkovce: říše měňavkovci (Amoebozoa) → kmen hlenky (Mycetozoa) → třída vlastní hlenky (Myxomycetes) → řád vápenatkotvaré (Physarales) → čeleď dvojblankovité (Didymiaceae). Výskyty v areálu NPP Zlatý kůň jsou pozorovány již v květnu v listnatém lese s převahou buků. Pěnitka tvoří povlaky (některé pokrývají plochu o průměru i 30 cm) jak na zetlelém dřevě a loňských listech, tak na živých rostlinách včetně břečťanu a kmínků semenáčků buků. Výskyt mnoha jedinců umožňuje pozorovat je v různých fázích životního cyklu. Podle toho mají také rozdílný vzhled i barvu – bílou, bledě žlutou, béžovou a černou v době uvolňování výtrusů.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Fotografie z obálky
Koniklec luční český
Koniklec luční český je nejnápadnějším druhem xerotermních trávníků v okolí Koněpruských jeskyní (Pulsatilla pratensissubsp. bohemica), nazývaný též koniklec luční nebo koniklec luční načernalý (Pulsatilla pratensis subsp.nigricans (L.) Mill.)Je řazen do kategorie silně ohrožených druhů červeného seznamu (C2) a chráněn zákonem jako silně ohrožený druh.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Fotografie z obálky
Soutok - nová CHKO na jižní Moravě?
V rámci návrhů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro velkoplošnou ochranu území z hlediska zajištění ochrany evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 z roku 2008 patří území v oblasti soutoku Moravy a Dyje k prioritám. Navrhovaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok zahrnuje údolní nivy řeky Dyje od obce Nové Mlýny po proudu a řeky Moravy od Hodonína po proudu až po jejich soutok, v celkové rozloze 13 937,57 ha.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Výjimky ze základní územní ochrany zvláště chráněných území
Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, provedenou zákonem č. 349/2009 Sb., se po více než pěti letech1podařilo prolomit problematický a nevyhovující systém povolování výjimek ze zákazů ve zvláště chráněných územích. Ode dne účinnosti uvedené novely, tj. od 1. prosince 2009, již výjimky nepovoluje vláda ČR, ale příslušné orgány ochrany přírody.
Ochrana přírody 3/2010 — 22. 6. 2010 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf