Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2020 — 27. 8. 2020 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem Radek Jaroš
Žďárské vrchy – tady jsem doma.
Vyrostl jsem v nich a to doslova a do písmene. Jako malý kluk jsem, ať sám anebo za pomoci rodičů a prarodičů, objevoval jejich krásu. V létě pěšky, v zimě na běžkách, kola jsme tehdy, ač to zní divně, neměli.
První seznámení s hlubokými lesy bylo, jak vzpomínám, přes houbaření a sběr borůvek. A už tehdy, když se do cesty připletla skalka, skála, většinou jsem skončil na jejím vrcholu. Vím, že jsem takhle v šesti letech doma oznámil, že budu horolezec. Přišlo dospívání a osamostatnění se. Možná je div, že jsem dobrodružné a nekontrolované výlety do korun stromů a vrcholů dalších skal přežil ve zdraví. Navštěvovali jsme ale i podzemí, jeskyně a štoly na Studnicích. A nakonec jsem se opravdu horolezcem stal. Navštívil jsem desítky pohoří a zemí, stál na nejvyšších vrcholech všech světadílů včetně Antarktidy. A přes to, či spíše vlastně proto, se na Vysočinu strašně rád vracím. Díky poznání světa můžu porovnávat. Žijeme na jednom z nejkrásnějších a nejbezpečnějších míst naší planety Země.
Lesy, louky, rybníky, příroda je tady dostupná všem. To není ve světě běžná záležitost. Na mnoha kontinentech je drtivá většina ploch v soukromých rukou, oplocena a nedostupná. Nejde si říct – támhle na ten kopec v dálce si vylezu. Jinde je zase nebezpečí v podobě jedovatých živočichů, divoké zvěře. Anebo nepřístupnost džunglí, močálů a pouští.
Je důležité si tuto naši přírodu ale i kulturní krajinu zvelebenou a přetvořenou člověkem chránit. Každý sám za sebe by se měl vlastní autocenzurou chovat tak, aby ji nepoškozoval, neničil. A někde je žádoucí i trocha příkazů, zákazů, doporučení. Ale tak, aby byla neustále příroda pro všechny a ne tak, jako v některých oblastech „jenom pro ochránce přírody“. Svět a krajina vznikla erozí, zvětráváním, změnou klimatu. Jde o nezvratný proces, který se vyvíjí a bude pokračovat. Všechno nejde úplně zakonzervovat. A tak, jak je každé město, kraj hrdý na své dominanty a vystavuje je na obdiv, i my bychom měli být hrdí na naše dominanty – lesy, skály, vodní plochy a ukazovat je, přivést k nim lidi.
Naučme se s přírodou žít a milovat ji. Vrátí se nám to!
Radek Jaroš
profesionální horolezec
držitel Koruny Himálaje a Koruny Světa