Podrobné vyhledávání v článcích

Zatím poslední – jedenáctý – svazek volné knižní řady dlouhodobě podporované Středočeským krajem se věnuje lesům ve středních Čechách. Navazuje tak na dvě obecnější knihy zabývající se vodou a půdou. Většina ostatních svazků se podrobně zabývá jednotlivými oblastmi středních Čech – viz obrázek znázorňující titulní stránky vydaných svazků. První kniha vyšla v roce 2015 a poslední v roce 2024.

K prvnímu lednu 2025 vstoupily v platnost Zásady péče o národní park České Švýcarsko pro období 2025 až 2041. Finální verzi dokumentu schválilo Ministerstvo životního prostředí v prosinci předchozího roku poté, co došlo k dohodě o jeho znění v Radě národního parku.

Červené seznamy jsou vyhodnocením stavu druhů podle jednotných kritérií. V ČR jsou využívány v řadě situací: při prioritizaci péče, hodnocení území, hodnocení dopadů záměrů atp. AOPK ČR je jejich editorem a vydavatelem, červené seznamy jsou publikovány v recenzovaném odborném časopise Příroda.

Probíhající změny podnebí ovlivňují biologickou rozmanitost na všech jejích základních úrovních, tedy genetické, druhové a ekosystémové, již dnes. Uznávané scénáře navíc naznačují, že uvedený dopad v blízké budoucnosti ještě zesílí.

V bývalém benediktinském klášteře ve Svatém Janu pod Skalou, kde dnes sídlí Svatojánská kolej, se 22. října 2024 uskutečnil křest knihy Svatý Jan pod Skalou. Jejími hlavními autory jsou K. Žák, J. Ševčík, V. Cílek a M. Majer a široký kolektiv složený nejenom z místních znalců a obyvatel obce.

Ochrana přírody není a ani nemůže být vědeckou disciplínou, i když někdy za ni bývá považována. Tou je již tradičně ochranářská biologie. Protože péče o přírodní a krajinné dědictví využívá stále častěji také vhodné poznatky ekonomických a společenských věd, zejména američtí autoři hovoří v této souvislosti rovnou o ochranářské vědě (conservation science). V podstatě totéž platí i pro tematicky poněkud širší snahu o zachování biologické rozmanitosti. Jak ochrana přírody, tak péče o biodiverzitu by měly být bez ohledu na jejich zřetelný etický a citový náboj založeny na ověřených důkazech poskytovaných právě vědou. Současně mohou vědu, výzkum, technický rozvoj a inovace rozumným způsobem nasměrovat, ať už aktuálně, nebo koncepčně. Právě o to se s velkým nasazením již více než desetiletí snaží Mezivládní platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES). 

Ing. Tomáš Rothröckl

Tomáš Rothröckl vystudoval Vysokou školu zemědělskou (nyní ČZU) v Praze, studium ukončil v roce 1980. Poté na Univerzitě Karlově absolvoval postgraduální studia zaměřená na ochranu přírody a krajiny a právo životního prostředí. Podílel se na založení a práci Správy CHKO Podyjí, později i Správy NP Podyjí. Jejím ředitelem byl 33 let až do konce roku 2024. V letech 2006–2009 vykonával funkci prezidenta národní sekce Evropské federace chráněných území EUROPARC. Je jedním z iniciátorů bilaterálního národního parku Podyjí–Thayatal a také držitelem rakouského státního vyznamenání – stříbrného kříže Dolního Rakouska. V první polovině roku 2010 vykonával funkci náměstka ministra životního prostředí – ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Je spoluzakladatelem Fóra ochrany přírody a Asociace národních parků ČR a je činný v dalších nevládních institucích a spolcích.

Jednou z významných etap v územní ochraně přírody v České republice je prvorepubliková pozemková reforma proběhnuvší před sto lety. Jejím cílem bylo nastolit sociálně spravedlivější úpravu pozemkového vlastnictví, rozšířit střední vrstvu zemědělstvím se živícího obyvatelstva a vytvořit soběstačná středně velká hospodářství, která by se stala tahounem modernizace zemědělství. Snahou příslušných prvorepublikových orgánů bylo navíc v rámci reformy zajistit ochranu přírodního a kulturního dědictví tehdejšího Československa.