Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Společná zemědělská politika je klíčovým nástrojem pro zajištění udržitelné péče o krajinu a pro biodiverzitu vázanou na zemědělskou půdu. Právě dokončený návrh politiky na období 2023–2027 je konfrontován s návrhem zákona o obnově přírody. Návrh zákona vychází z konkrétních cílů pro travní stanoviště, která spadají do oblasti působnosti směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Požaduje zavedení takových opatření na agroekosystémech, aby se projevila změnou trendu stavu hmyzu, ptáků a půdy z negativního na pozitivní.
Strategický plán Společné zemědělské politiky (dále SZP) 2023–2027 se připravoval více než pět let (od června 2018, kdy byly vydány první legislativní pokyny EK). Navázal na dosavadní zemědělské dotace (Přímé platby a Program rozvoje venkova 2014–2020 s přechodným obdobím 2021–2022) a ambicí bylo zohlednit dvě nové strategie EU, „From Farm to Fork“ (Od výrobce ke spotřebiteli, nebo doslovně Z farmy na vidličku) a „Strategy for Biodiversity 2030“ (Strategie pro biodiverzitu). V celém procesu byla AOPK ČR aktivním partnerem MŽP. Od r. 2018 funguje Odborná skupina pro Společnou zemědělskou politiku AOPK ČR se zástupci rezortních organizací MŽP, NP Šumava, KRNAP, NP České Švýcarsko, NP Podyjí, ČIŽP, AOPK ČR a také Asociace soukromých zemědělců. Výsledný Strategický plán je z hlediska ochrany přírody kompromisním návrhem (Čámská, 20181). Je zde potřeba poznamenat, že v době psaní tohoto článku byl návrh Strategického plánu SZP 2023–2027 čerstvě schválen vládou ČR a odeslán ke schválení Evropské komisi.
Podívejme se na plánovanou zemědělskou politiku nyní z hlediska schopnosti naplnění aktuálního návrhu Evropské komise „Nature Restoration Law“ (zákon o obnově přírody, dále jen NRL), představeného 22. 6. 2022. V NRL je agroekosystémům věnována velká pozornost: „Zemědělství, lesnictví a rybolov jsou odvětví, která závisejí na dobrém stavu ekosystémů. Agroekosystémy v dobrém stavu poskytují bezpečné, udržitelné, výživné a cenově dostupné potraviny. Zvyšují odolnost zemědělství vůči změně klimatu a environmentálním rizikům a zároveň vytvářejí pracovní místa (například v oblasti ekologického zemědělství, venkovského cestovního ruchu a rekreace).“2 Návrh NRL reaguje na Zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 13/2020 Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil3. NRL je postaven „výsledkově“, tj. jeho naplněním je zastavení negativních trendů a prokazatelné zlepšení stavu sledované na indikátorech (nikoliv „příspěvek ke zlepšení stavu“ jako dosud). To je nesnadný úkol. Při zamyšlení nad budoucí zemědělskou politikou se zatím budeme držet kvalitativního porovnávání, nikoliv kvantitativního – ač jsou v NRL konkrétní hodnoty stanoveny, budou jistě předmětem projednávání a zpřesňování pojmů.
Opatření nezbytná pro posílení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů
Největší podíl biologicky cenných ekosystémů na zemědělské půdě je v chráněných územích, velkoplošných i maloplošných, a na jejich zachování se vynakládá dlouhodobě nemalé úsilí i finanční prostředky. V souvislosti s ambicí NRL na celoplošnou obnovu přírody je významným pozitivním krokem v návrhu SP SZP 2023–27 zavedení povinnosti vstoupit do vymezeného tzv. nadstavbového titulu opatření Ošetřování extenzivních travních porostů i mimo ZCHÚ a oblasti Natura 2000. Vzhledem k dobrovolnosti Agroenvironmentálně-klimatického opatření (dále jen AEKO) je podle našeho názoru v návrhu SP nedostatečně sanována pozitivní motivace ke vstupu, a to jak finanční (nedostatečná kompenzace vypočtené újmy za omezení hospodaření), tak poradenská (příprava „faremních environmentálních poradců“, ač zakotvená v návrhu SP SZP 2023–27, ještě nezačala). Dalšími motivačními prvky jsou plné využívání rozmanitosti a flexibility titulů AEKO ze strany vymezujících OOP a předcházení problémům s kontrolami a vratkám, které velmi často narážejí na definici způsobilosti zemědělské půdy a pevné hranice krajinných prvků. Pro členitější travní porosty s vysokou přírodní hodnotou, typicky s vymezenými nadstavbovými tituly, je žádoucí zavést systém LPIS pro rata4, který uvažuje se způsobilostí půdy v rozmezí mezi 0–100 % a tím odstraňuje obavy zemědělců z „vykreslování“ nezpůsobilých plošek a redukuje administrativní náročnost přesnosti zákresů.
. . .
1 Čámská Klára: Kam by se mohla ubírat agroenvironmentální politika z pohledu ochrany přírody? AOPK ČR, Praha. Ochrana přírody 4/2018, s. 18–20
2 Návrh Evropského parlamentu a rady o obnově přírody, COM(2022) 304 final, s. 6
3 Zvláštní zpráva 13/2020: Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil (europa.eu)
4 Frontpage2 LPIS pro rata – Wikicap – European Commission (europa.eu)
. . .
Dále je žádoucí rozvíjet a rozšiřovat zatím ojedinělý pilotní projekt AEKO placených na výsledek, ideálně i mimo chráněná území, a tím motivovat zemědělce k obrácení pozornosti od plnění termínů na druhovou pestrost a tím i hledání optimální péče o ni. Velmi důležité je zavést mechanismy, které zaručí kontinuitu počáteční investice, zejména pokud byla podpořena veřejnými prostředky. Výstražným příkladem budiž loňské rozorání několika desítek hektarů již druhově pestrých travních porostů v jádrové oblasti CHKO Bílé Karpaty, které byly před 15 lety zatravněny směsí regionálního osiva a celou dobu podporovány ze SZP. Obdobně je problémem také řešení udržitelnosti obnovních zásahů, provedených např. s podporou OP ŽP či LIFE; zejména na sekundárních trávnících je nutné umožnit návaznost dlouhodobé šetrné péče zajištěné ze zemědělských dotací. Pro posílení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů je také potřeba znovu zavést do zemědělské politiky povinnost regulace invazních druhů, a to v kontextu celé farmy.
Podpora populací opylovačů
Požadavek navazuje na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému, hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Iniciativa EU týkající se opylovačů“ (COM(2018) 395 final).5 V návrhu SP SZP 2022–2027 jsou pro podporu opylovačů připravená opatření AEKO Podpora biodiverzity na orné půdě – zatravňování rné půdy regionální směsí, nektarodárné biopásy a nově druhově bohaté pokrytí orné půdy, dosavadní opatření byla využívána bohužel na zlomku rozlohy orné půdy. Nektarodárné úhory a další druhy tzv. neprodukčních ploch jsou součástí celofaremního ekoplatby, což by mělo mít plošný dopad daleko větší. Dále je velmi významné omezení používání pesticidů v ekologickém zemědělství a integrované produkci. Podíl ekologického hospodaření je potřeba významně zvýšit, např. vyšší mírou kompenzace újmy v sazbách, omezením byrokracie a účinnou podporou odbytu produktů. Primárně je ovšem nutné obnovit krajinnou strukturu, zejména v úrodných oblastech zmenšením plochy jedné plodiny, zařazením meziplodin, diverzifikací plodin a vytvářením krajinných prvků. To všechno si lze slibovat od celofaremního ekoschématu, pokud bude jeho účel dobře vysvětlen a jeho vývoj k vyšším ambicím urychlen.
. . .
5 CES.xhtml.1_CS_ACT_part1_v2.docx (europa.eu)
. . .
Účinnou podporu nelze omezit na chov včely medonosné, jehož všestranná podpora je součástí Strategického plánu v oblasti podpor vázaných na produkci. Domácí včely jsou sice významným opylovačem hospodářských plodin, ale nemohou nahradit spektrum divokých druhů hmyzu, které tuto ekosystémovou službu zajišťuje. V extrémních případech „nouze o nektar“ si mohou domácí a divoké druhy opylovačů dokonce konkurovat.
Solitérní strom a křovinaté meze, krajina se zachovalými biotopy a krajinnými prvky, CHKO Bílé Karpaty, 2019. Foto Klára Čámská
Tůň, kterou si udělal na svých pozemcích farmář za své peníze, Náchodsko, 2020. Foto Klára Čámská
Indikátor motýlů žijících v travních porostech
Index lučních motýlů6 klesl od r. 1990 o 30 %, v Atlantické biogeografické zóně byly důvodem intenzifikace a ztráta polopřirozených travních porostů. Vybrané druhy motýlů (viz box 1) jsou domácí jak na vlhkých až mokrých stanovištích, tak na suchých trávnících a stepích, a pro jejich prosperitu je tedy potřeba zachovat extenzivní hospodaření na různých typech luk. Primárně je nutné posilovat sečení (či pastvu v případě oplůtkové) v různých termínech na blízkých plochách. Na části ploch podporovat dřívější termín první seče pro podporu bylin a potlačení dominantních vysokých trav. Ponechávání dočasně nesečených ploch na větších loukách je sice vlastně náhradní řešení, ale klíčové pro zajištění životního cyklu motýlů, viz výsledky studie Eršil a kol. (2022)7. Naprosto nutné je navýšit finanční kompenzaci za nedosečky (včetně nákladů na likvidaci biomasy) a vysvětlovat zemědělcům i venkovské veřejnosti význam postupně sečených ploch. V současném návrhu SP SZP je pro celofaremní „ekoplatbu“ povinnost ponechávání u travních porostů na orné půdě od 12 ha velikosti pozemku a u AEKO OCTP od 10 ha, dlouhodobým cílem je prosazení povinnosti i na pozemcích od 5 ha a ponechávání stojících porostů do zimy.
Modrásek očkovaný je jedním z druhů motýlů žijících v travních porostech, Jílové u Děčína, 2012. Foto Klára Čámská
Podpůrná opatření pro motýly jsou vynechání obnovy TTP a mulčování a extenzivní pastva, případně obohacení druhového složení dosevem regionálního osiva či zeleným senem z blízkých zdrojových porostů. V širším měřítku by bylo přínosné dbát o zachování ekotonových společenstev a konektivity extenzivně obhospodařovaných travních porostů v okolí, doplněnou sítí různých tzv. neprodukčních ploch včetně krajinných prvků na orné půdě. Titul na ochranu modrásků lze i rozšířit pro další druhy motýlů (a zatraktivnit navýšením sazby). Nadějný je také nový titul AEKO na výsledek, protože cílí na „květnaté“ travní porosty (motýli nejsou přímo součástí hodnocení porostů).
. . .
6 Tento ukazatel sleduje v ČR Společnost pro ochranu motýlů. Metodika byla vypracovaná a používaná organizací Butterfly Conservation Europe, viz Van Swaay, C.A.M., Assessing Butterflies in Europe – Butterfly Indicators 1990–2018 (Posouzení motýlů v Evropě – ukazatele pro motýly 1990–2018), technická zpráva, Butterfly Conservation Europe, 2020
7 Eršil L., Jor T., Šípek P. Studie vlivu ponechávání dočasně neposečených ploch na biodiverzitu trvalých travních porostů a ochranářsky hodnotné druhy živočichů a Závěrečná zpráva. Envipor, s.r.o. 2022 Praha. 105 s.
. . .
Indikátor zásob organického uhlíku v minerální složce orné půdy
Návrh na dosažení rostoucího trendu ukazatele má jasné vazby na půdní strategii EU8: Sdělení Komise z roku 2021 „Strategie EU pro půdu do roku 2030“ uvádí potřebu obnovit degradovanou půdu a posílit její biologickou rozmanitost. Úkol je pro ČR obrovský vzhledem k vysokému podílu degradované půdy (více než 50 % ZPF v ČR je ohroženo vodní erozí a dalšími degradačními faktory) a nízké hodnotě mediánu organického uhlíku (21 g/kg – indikátor C. 39 – rok 20159). V návrhu SP SZP 2023–2027 je problém řešen v podmíněnosti plateb DZES (Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu) č. 5, 6 a 7 a v ekoplatbě. Pro nastavení udržitelného hospodaření s organickou hmotou v orné půdě zpracoval Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., odborný návrh modelu organické hmoty (tzv. Model OH). Model OH pracuje se strukturou plodin, s přidáváním organické hmoty do půdy a zohledňuje agrotechnické operace, které přispívají ke snížení emisí, jako je přímé setí do nezpracované půdy, mulče či strip-till10.
. . .
8 EUR-Lex – 52021DC0699 – EN – EUR-Lex (europa.eu)
9 Návrh SP SZP 2023–2027, 863
10 Návrh SP SZP 2023–2027, 863
. . .
Indikátor podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí
Požadavek na zajištění rostoucího trendu u podílu zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí navazuje na jeden z dalších klíčových závazků strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, konkrétně pokrýt alespoň 10 % zemědělské plochy krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Strategický plán SZP 2023–27 pracuje s tzv. neprodukčními plochami, a to v podmíněnosti (DZES č. 8) a v celofaremní ekosplatbě na orné půdě, na úhorech a dočasných travních porostech. Za neprodukční plochy jsou považovány různé druhy krajinných prvků, meziplodiny, ochranné pásy (kolem krajinného prvku, ozeleněný kolejový řádek, pásy pod stromy v agrolesnických systémech, souvrať, biopás, pás podél vody, aj.), plodiny vázající dusík, souvrať, úhor s porostem a plocha s hnízdištěm čejky11. Podíl takto vyčleněných ploch může zemědělec pro splnění podmíněnosti zvolit ze dvou variant: buď a) nejméně 4 % zastoupené krajinnými prvky, úhorem s porostem a ochrannými pásy, nebo b) nejméně 7 %, včetně plochy meziplodin nebo plochy plodin vázajících dusík, přičemž minimálně 3 % z toho tvoří krajinné prvky, úhor s porostem a ochranné pásy. V ekoplatbě se celkový podíl neprodukčních ploch zvyšuje o 1 %.
Nektarodárný biopás v srpnu je pro opylovače cenným útočištěm. Ostravsko, 2020. Foto Klára Čámská
Tato podmínka byla v průběhu přípravy SP SZP jednou z nejvíce diskutovaných a z hlediska rezortu MŽP i ekologických nevládních organizací nejvíce připomínkovaných. Výsledná podoba je poměrně uspokojivá s ohledem na současný stav (např. plocha krajinných prvků, které jsou vykazované v rámci EFAs – ploch v environmentálním zájmu, byla pouze 298,7 ha, což představuje pouze 0,012 % půdy současně vykazované jako orná, travní porost na orné a úhor12). Nezohledňuje ovšem výchozí situaci podniku (není jasné započítávání stávajících krajinných prvků) a krajinný kontext – členitost okolí.
. . .
11 Návrh SP SZP 2023–2027, s. 865
12 Výroční zpráva o přímých platbách SZP za rok 2021
. . .
Do naplnění požadavku návrhu NRL na 10% podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí do r. 2030 je ještě velmi daleko. Definici krajinného prvku s vysokou rozmanitostí uvádí box 3. Ve středu úvah stojí krajinné prvky na zemědělské půdě (s největším potenciálem vysoké rozmanitosti), jejichž zakládání (financované nejčastěji z rezortu MŽP) a ochrana stávajících zasluhují více legislativních úprav, aby byly pro zemědělce atraktivní. Jde např. o možnost tvorby prvku v průběhu závazku Agroenvironmentálně-klimatického opatření či Ekologického zemědělství bez sankce, vytvoření „bufferu“ v blízkosti hranic prvku, který umožní nezbytnou míru pružnosti hranice obhospodařované plochy, možnost údržby prvku (např. proředění vysazeného prvku ÚSES několik let od výsadby) apod. Významně by pomohlo již zmíněné zavedení posuzování způsobilosti zemědělské půdy systémem pro rata.
Zvrátit trend početnosti polních ptáků (viz box 2) bude další nesnadný úkol, protože klesá soustavně od poloviny nultých let (od r. 2004 o 40 % méně)13. V budoucí SZP je pro jejich podporu připraveno několik opatření: biopásy včetně kombinovaného, druhově bohaté pokrytí orné půdy, úhory, krajinotvorné sady, ochrana čejky a mokřadů, omezování pesticidů při ekologické či integrované produkci. Velmi pravděpodobně to nebude stačit, pokud se zároveň významně nezlepší krajinná mozaika. Co je tedy potřeba: zmenšit plochy s jednou plodinou, rozčlenit intenzivně obhospodařované celky polí travnatými pásy či biopásy, krajinnými prvky se dřevinami, zařazením jetelovin, směsek extenzivních plodin, úhorů apod.), omezit používání pesticidů a obnovit vlhká místa.
. . .
13 Index ptáků zemědělské krajiny dlouhodobě sledován na základě Jednotného monitoringu běžných druhů ptáků ČSO, s podporou MZe ČR
. . .
Obnova odvodněných rašelinišť
Téma spadá pod DZES 2 Ochrana mokřadů a rašelinišť, jehož plnění bylo posunuto na r. 2025, kdy bude vytvořena mapová vrstva s identifikovanými místy s rašelinnou půdou s vysokým obsahem uhlíku, která bude nutno v případě poškození obnovit. Do té doby by měla být zajištěna důsledná ochrana rašelinišť a pramenišť, a to se stávajícími nástroji SZP, tj. vymezením krajinného prvku mokřad (primárně bezzásahový režim), případně péče o mokřadní společenstva vyžadující pravidelné šetrné hospodaření vymezením titulu AEKO Trvale podmáčená a rašelinná louka. Už nyní je nezbytné v případě výskytu rašeliniště či prameniště na obhospodařované půdě posílit pravomoc OOP a nepodmiňovat vymezení krajinného prvku mokřad na zemědělské půdě (= ochranu) souhlasem hospodařícího zemědělce.
Hloubené tůně na pastvině, financováno z OP ŽP, CHKO České středohoří, 2022. Foto Klára Čámská
Závěr
Návrh zákona o obnově přírody přichází do složité doby, ale jak bylo řečeno na konferenci pořádané k tomuto tématu v říjnu 2022 v Praze Českou společností ornitologickou a WWF Střední a Východní Evropa, není ambiciózní, je nezbytný pro naše přežití. Závěrem si dovolím vyslat směrem k zemědělské politice tři přání, abychom se cílům navrhovaného zákonao obnově přírody přiblížili: více tolerance (k přírodě blízkému hospodaření a přírodně cenným pozemkům), více propojenosti časové (k minulým ekologickým závazkům a investicím) i prostorové (obnova krajinné struktury) a více úsilí o udržitelnost zemědělského hospodaření. ■
- - -
Úvodní Foto: Ptačí park Josefovské louky s obnoveným závlahovým systémem a s vybudovanými mokřady pro bahňáky, Josefov, 2022. Foto Klára Čámská