Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 6/2021 — 17. 12. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Finanční dopady invazních nepůvodních druhů:

odhady vs. skutečnost

Autor: Jan Plesník

O peníze jde až v první řadě
Invazní nepůvodní druhy nejenže ohrožují jiné taxony, biotopy a ekosystémové a evoluční procesy, ale řada z nich působí přímou hospodářskou újmu a zdravotní problémy obyvatelstvu. Přitom rychlost a rozsah jejich neúmyslného zavlékání nebo záměrného vysazování v důsledku pokračující globalizace stoupají a nezdá se, že by se situace mohla v blízké budoucnosti změnit: počet naturalizovaných invazních nepůvodních druhů se do r. 2050 může zvýšit o 36 % (Seebens et al. 2017, 2021). Účinné předcházení šíření invazních nepůvodních druhů a jejich regulace či odstraňování z prostředí nejsou dost dobře myslitelné bez skutečné podpory zainteresovaných stran. Přesvědčení politiků, řídících pracovníků, široké veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva může napomoci, pokud vyjádříme důsledky působení zmiňovaných organismů na určitém území v daném časovém úseku monetárně, tedy jako finanční hodnotu. Jestliže dokážeme vyčíslit finanční dopad jednotlivých invazních nepůvodních taxonů, můžeme uvedený údaj využít také jako jeden z podkladů při určení priorit při nakládání s nimi. 

Finanční dopad je, když…
Ekonomické důsledky, které mají na svědomí nepůvodní druhy chovající se invazně, můžeme rozdělit do dvou skupin. První zahrnuje ztráty, jako je škoda na infrastruktuře nebo úrodě plodin. Jedná se jak o přímé újmy typu vlivu na lidské zdraví přenosem chorob, tak o nepřímé ztráty, kam řadíme kupř. odstraňování škod vzniklých poškozením životního prostředí. 

Druhou skupinu tvoří náklady vynaložené na odvrácení nebo snížení dopadu biologických invazí prevencí, regulací či eradikací. 

Některé finanční dopady dávané do souvislosti s invazemi nepůvodních organismů bývají nezřídka přehlíženy. Na mysli máme např. snížení příjmu kvůli nemoci, jejímž původcem nebo přenašečem (vektorem) se stal právě určitý invazní nepůvodní taxon (Diagne et al. 2020a). Rostoucí obliba koncepce ekosystémových služeb/příspěvků přírody lidem se promítá i do kvantifikace dopadů invazních nepůvodních druhů na přírodu a krajinu (Walsh et al. 2016, Vilà & Hulme 2017). 

I současné globální odhady se liší
Vyčíslení působení invazních nepůvodních druhů na přírodu a společnost v peněžní hodnotě ztěžuje nejen jeho různorodost a proměnlivost v jednotlivých fázích biologické invaze příslušného taxonu nebo genotypu, ale i chronický nedostatek vhodných údajů. Rovněž v této souvislosti jedna z nejčastěji citovaných studií docházející k závěru, že globální újma způsobená invazními nepůvodními druhy odpovídá 5  % světového hrubého domácího produktu čili velikosti globální ekonomiky (Pimentel 2001), je považována jednak za zastaralou a neúplnou, jednak za metodicky překonanou. Není divu, že další pokusy kvantifikovat uvedenou hodnotu založené na rozmanitých extrapolacích a aproximacích kolísají v širokém rozmezí 0,01–12  % celosvětového HDP (Marbuah et al. 2014). 

Odstranit uvedené nedostatky se pokouší databáze InvaCost obsahující 2419 obdobných odhadů z 849 původních zdrojů (recenzovaných článků, oficiálních zpráv a šedé literatury, kupř. kvalifikačních prací nebo zprávy z výzkumných úkolů) zahrnujících 46 proměnných (Diagne et al. 2020a, 2020b). 

První pokus zhodnotit údaje z databanky InvaCost představili Diagne et al. (2021). Vědci došli k závěru, že celkové hlášené dopady související s činností invazních nepůvodních druhů ve světě dosáhly v letech 1970–2017 nejméně 1,288 bilionu USD v hodnotě z roku 2017 (29,3 bilionu Kč): roční průměr činí 268 miliard USD (6,1 bilionu Kč). Zatímco v roce 1990 se tato částka vyšplhala na 1–3,1 miliardy USD (22,7–70,5 miliardy Kč), v roce 2017 se jednalo již o 46,8–162,7 miliardy USD (1,1–3,7 bilionu Kč). 

V období 1970–2017 se celkové dopady zmiňovaných organismů každé desetiletí ztrojnásobily, přičemž hodnota ztrát rostla ve srovnání s výdaji na nakládání s invazními nepůvodními druhy dvojnásobně. Vlastní ztráta zapříčiněná biologickými invazemi v celosvětovém měřítku je 13x vyšší než náklady na prevenci, regulaci a odstraňování invazních nepůvodních druhů. 

Sami autoři zdůrazňují, že jejich čísla jsou zcela zákonitě neúplná, a tudíž silně podhodnocená. Uvedený nedostatek se vztahuje především na rostlinné invaze. K částce, u níž dokážeme stanovit jako jediného původce ztráty nebo nákladů určitou taxonomickou skupinu, přispěly rostliny podle Diagne et al. (2021) 8,9 miliardami USD (20,3 miliardami Kč), což představuje 4,5  % této sumy. Za uvedenou skutečnost ale vděčíme malému zastoupení údajů o rostlinných invazích v autory použité první verzi InvaCost. Přitom 80 % zdrojů finančního ohodnocení vlivu rostlinných invazí, které dnes v databázi najdeme, nebylo v době, kdy proběhla zmiňovaná analýza, k dispozici: v případě živočichů se jedná pouze o méně než polovinu. Vždyť jen ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) působí evropskému hospodářství újmu 4,5 miliardy USD (102,3 miliardy Kč) ročně. Ostatně důsledky připisované známému pryšci obecnému (Euphorbia esula) na naší planetě v letech 1960–2020 se odhadují na 7,3 miliardy USD (165,9 miliardy Kč). Skutečné dopady, za nimiž stojí rostlinné invaze, proto budou o několik řádů vyšší než údaj uváděný Diagnem a spolupracovníky (Novoa et al. 2021). 

V červenci 2021 vyšlo číslo časopisu Neo.Biota věnované právě známým a možným dopadům invazních nepůvodních druhů ve světě: přináší odhady pro 13 států a šest částí zeměkoule tvořených více státy. Jejich součet dosahuje za období 1960–2020 2,3 bilionu USD (52,3 bilionu Kč). Přitom v něm chybějí data pro některé skupiny, jako jsou mikroorganismy, typy prostředí (mořské ekosystémy) nebo oblasti, kupř. Střední Ameriku (Zenni et al. 2021). 

A co Evropa a Česká republika?
Evropa, zejména Evropský hospodářský prostor, patří spolu s USA a Austrálií k částem světa s nejúplnějšími údaji o vlivu invazních nepůvodních druhů jak na biologickou rozmanitost, tak na ekonomiku a lidské zdraví. V době, kdy se v Evropské unii diskutovalo, jakou politicko-právní podobu má mít společný přístup členských států k invazním nepůvodním druhům, si Evropská komise nechala vypracovat odborné stanovisko sloužící jako jeden z podkladů pro připravovanou důvodovou zprávu (Kettunen et al. 2009). Celkovou finanční hodnotu v EU, kterou mají na svědomí invazní nepůvodní druhy, odborníci odhadli na 12 miliard eur (307,9 miliardy Kč) za rok. Nepřekvapí nás proto, že již v té době činily roční náklady na zabraňování šíření, regulaci a odstraňování invazních nepůvodních druhů z prostředí v EU 40–100 milionů eur (1–2,6 miliardy Kč). Nicméně i pro tuto ve své době přelomovou studii platí, že v důsledku omezeného počtu uveřejněných článků závisela zejména na osobních sděleních a nerecenzovaných odborných zprávách. 

Podle jiného zdroje se od začátku devadesátých let 20. století vliv invazních nepůvodních druhů vyjádřený penězi na našem kontinentě do roku 2015 přinejmenším zdesetinásobil (Rabitsch et al. 2016). Podrobnou analýzu socioekonomických dopadů invazních nepůvodních druhů v celé Evropě vypracoval Haubrock et al. (2021). Také v tomto případě badatelé využili informace shromážděné v databázi InvaCost. Celkové dopady invazních nepůvodních druhů v Evropě dosáhly podle nich v letech 1960–2020 116,6 miliardy eur (3 biliony Kč): 60 % z nich souviselo s přímými škodami a měly dopad na více odvětví. Finanční hodnota důsledků působení invazních druhů v Evropě rostla ve sledovaném období exponenciálně a v každé dekádě se minimálně zdesetinásobila. Evropským odvětvím nejvíce postiženým působením invazních nepůvodních organismů zůstává zemědělství. Stejně jako v případě globálního odhadu jsou také údaje z Evropy neúplné, a to jak z geografického, tak taxonomického hlediska. Proto bychom je měli považovat za v každém případě podhodnocené. 

Pokud jde o Českou republiku, dosáhly celkové finanční dopady dávané do souvislosti s invazními nepůvodními druhy za období 1960–2020 řádově desítek milionů USD, přičemž hodnota přímých ztrát je čtyřikrát vyšší než náklady: obdobné celkové číslo vykazuje Belgie, Albánie nebo Švýcarsko (Haubrock et al. l.c.). Pro ČR platí, že negativní vlivy invazních nepůvodních druhů živočichů na přírodu jsou většinou nesrovnatelně menší než působení invazních nepůvodních rostlin. Újma na biodiverzitě způsobená invazními nepůvodními živočichy dosahuje řádově nanejvýš jednotek milionů Kč, jejich finanční dopady se pohybují v desítkách až stovkách milionů Kč (Laštůvka & Šefrová 2020). 

Čísla hovoří
I přes neúplnost, značnou rozrůzněnost a časoprostorovou odlišnost údajů a metodickou obtížnost je získat a vyhodnotit je zřejmé, že dopady invazních nepůvodních druhů jak na přírodu, tak na lidskou společnost rozhodně nejsou zanedbatelné. Uvedené zjištění by se tak mohlo podobat pompéznímu znovuobjevení Ameriky. Přesto z astronomických čísel, které si obyčejný smrtelník dovede jen těžko představit, vyplývají další dva významné poznatky. Finanční důsledky působení invazních nepůvodních druhů neustále rostou a v budoucnosti bude uvedený trend s velkou pravděpodobností pokračovat. Náklady vynaložené na jejich prevenci, regulaci a eradikaci představují zlomek přímých a nepřímých ztrát. 

I když svět kolem nás má nejrůznějších problémů více než dost, o tom není jistě nutné nikoho přesvědčovat, šíření nepůvodních druhů chovajících se invazně mezi ně bude patřit i nadále.

Seznam literatury

Diagne Ch., Catford J., Essl F., Nuñez M.A. & Courchamp F. (2020a): What are the economic costs of biological invasions? A complex topic requiring international and interdisciplinary expertise. NeoBiota 63: 25–37. - Diagne C., Leroy B., Gozlan R.E., Vaissière A.-C., Assailly C., Nuninger L., Roiz D., Jourdain F. et al. (2020b): InvaCost, a public database of the economic costs of biological in­vasions worldwide. Sci. Data 7: e277. - Diagne C., Leroy B., Vaissière A.-C., Gozlan R.E., Roiz D., Jarić I., Salles J.-M., Bradshaw C.J.A. & Courchamp F. (2021): High and rising economic costs of biological invasions worldwide. Nature 592: 571–576. - Haubrock P.J., Turbelin A.J., Cuthbert R.N., Novoa A., Taylor N.G., Angulo E., Ballesteros-Mejia L., Bodey T.W. et al. (2020): Economic costs of invasive alien species across Europe. NeoBiota 67: 153–190. - Kettunen M., Genovesi P., Gollasch S., Pagad S., Starfinger U., ten Brink P. & Shine C. (2008): Technical support to EU strategy on invasive species (IAS) - Assessment of the impacts of IAS in Europe and the EU (final module report for the European Commission). Institute for European Environmental Policy Brussels, 44 pp. + lxxix. – Laštůvka Z. & Šefrová H. (2020): Nepůvodní druhy živočichů – rostoucí, nebo jen intenzivněji studovaný problém? Živa 68: 149-151. - Marbuah G., Green I.-M. & McKie B. (2014): Economics of harmful invasive species: A review. Diversity 6: 500-523. - Novoa A., Moodley D., Catford J.A., Golivets M., Bufford J., Essl F., Lenzner B., Pattison Z. & Pyšek P. (2021): Global costs of plant invasions must not be underestimated. NeoBiota 69: 75–78. - Pimentel D. ed. (2002): Biological invasions: Economic and environmental costs of alien plant, animal, and microbe species. CRC Press Boca Raton, FL, 384 pp. - Rabitsch W., Genovesi P., Scalera R., Biala K., Josefsson M. & Essl F. (2016): Developing and testing alien species indicators for Europe. J. Nat. Conserv. 29: 89-96. - Seebens H., Blackburn T.M., Dyer E.E., Genovesi P., Hulme Ph.E., Jeschke J. M., Pagad S., Pyšek P. et al. (2017): No saturation in the accumulation of alien species worldwide. Nat. Commun. 8: e14435. - Seebens H., Bacher S., Blackburn T.M., Capinha C., Dawson W., Dullinger S., Genovesi P., Hulme Ph.E. et al. (2021): Projecting the continental accumulation of alien species through to 2050. Glob. Change Biol. 27: 970–982. – Vilà M. & Hulme Ph.E. eds. (2017): Impacts of biological invasions on ecosystem services. Springer International Cham, Switzerland, 354 pp. + xxiv. - Walsh J.R., Carpenter S.R. & van der Zanden J. (2016): Invasive species triggers a massive loss of ecosystem services through a trophic cascade. Proc. Natl. Acad. Sci. USA 113: 4081-4085. - Zenni R.D., Essl F., García-Berthou E. & McDermott Sh.M. (2021): The economic costs of biological invasions around the world. NeoBiota 67: 1–9.