Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 3/2021 — 24. 6. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Dominika zůstává perlou Malých Antil i po ničivém hurikánu Maria

Autor: Lucie Záhorová

Ostrov tak trochu nedělní 
Hornatá Dominika se nachází mezi Martinikem a Guadaloupem v Návětrných ostrovech Malých Antil a zabírá 750 km². Za současné jnéno vděčí Dominika Kryštofu Kolumbovi, který ji objevil v neděli 3. listopadu 1493: tento den v týdnu se řekne domingo. V 17. a 18. století probíhaly v Karibiku vleklé války mezi Francií a Velkou Británií a Dominika se nakonec stala součástí impéria, nad nímž slunce nezapadalo. V roce 1978 vyhlásila na Velké Británii nezávislost, zůstala ale součástí Britského společenství národů. Dnešní obyvatelé ostrova jsou potomky Evropanů a Afričanů. Poslední indiáni, Karibové, žijí na východním pobřeží ostrova.

Boiling Lake, druhé největší fumarolové jezero na světě, je široké 61 m.
Uprostřed voda stále vře, při březích byla naměřená teplota 82 až 91 °C.
V popředí je vidět porost endemické bromélie Pitcairnia micotrinensis.
Foto Lucie Záhorová

Nejvyšší bod Dominiky představuje vrcholek stratovulkánu Morne Diablotins v nadmořské výšce 1447 m. Ostatně ostrov vznikl vulkanickou činností asi před 26 miliony let. Většina sopek zůstává stále aktivní, což dokládá množství geotermálních vývěrů a pramenů i vulkanické jezero Boiling Lake v národním parku Morne Trois Pitons.

V hlavním městě Roseau stojí hned vedle hurikánem poničeného kostela
opravený a nově natřený prezidentský palác. Foto Lucie Záhorová

Dominická ekonomika je založená na zemědělství. Samostatnost s sebou ale přinesla krizi v tomto odvětví, které takřka výhradně záviselo na vývozu banánů do Velké Británie.  Významná není ani výroba tradičního karibského rumu. Není divu, že se v současné době tamější hospodářství orientuje vedle zemědělství hlavně na cestovní ruch. 

Když udeřila Maria
V roce 2017, jen dva roky po vpádu pustošivého hurikánu Erika, Dominiku ničivě zasáhl cyklón Maria, jehož rychlost dosahovala až 260 km/hod. 

Hurikán během krátké doby stihl na ostrově zničit nejen většinu budov, ale citelně poškodil také tamější přírodu. Stále zelený ostrov změnil během chvilky barvu ze zelené na hnědou. Téměř třetina stromů padla, zbylé patrně nejsilnější cyklóna v dějinách Dominiky zcela zbavila listů a většiny větví. Oko hurikánu Maria totiž procházelo přímo středem Dominiky. Oficiální statistika sice uvádí počet stálých obyvatel kolem 71 000, údaj je ale z roku 2011, tedy před oběma katastrofami. Podle informací místních průvodců měla Dominika v roce 2018 něco kolem 60 000: rozdíl způsobil exodus obyvatel do bezpečnějších zemí. 

Na rozdíl od leguána zeleného nemá leguán jedlý (Iguana delicatissima) pod
ušními otvory velkou šupinu a postrádá také pruhy na ocase. Je také o něco menší.
Foto Lucie Záhorová

Na ostrov je možné se dostat letecky na jedno ze dvou letišť nebo po moři. V hlavním městě Roseau mohou u velkého mola kotvit také zaoceánské parníky. Jakkoliv je tento druh turistiky masový a neodpovídá našim představám udržitelného cestovního ruchu, většina turistů sem připlouvá právě takto. Na pár dní zaměstná mnoho místních obyvatel, zejména licencovaných průvodců, kteří jsou připraveni obratem poskytnout své služby a ukázat nejbližší přírodní dominanty, jako třeba nedaleké vodopády Trafalgar Falls. Po hurikánu Maria však na Dominiku parníky přestaly na dlouhou dobu připlouvat. 

Dominika – ostrov, kde chcete vidět vše
Díky své poloze, sopečnému původu, tropickému podnebí se stálou teplotou a vlhkostí, přítomnosti více než 360 potoků a řek s množstvím vodopádů a velkému výškovému profilu je Dominika, stejně jako další ostrovy v této oblasti, druhově velmi bohatá, navíc s velkým podílem endemických taxonů. Tamější příroda se vyjímá i mezi ostatními antilskými ostrovy, proto se Dominika často označuje jako perla Malých Antil. 

Na ostrově vedle horských deštných a tropických lesů najdeme také velké množství různých mokřadů včetně mangrovů nebo naopak sušší xerofilní křovinné lesy. Návštěvníci vyhledávají hlavně horské túry do středu ostrova, do deštných pralesů, k průzračným jezírkům, velkým jezerům a vodopádům. Některé výlety jsou ovšem určené jen pro zdatnější turisty. Provizorně zprůchodnit všechny trasy po hurikánu trvalo místním úřadům a dobrovolníkům přibližně půl roku.

Ochrana přírody, prodej dřeva i povolování lovu
Přibližně 60  % ostrova stále ještě pokrývá původní vegetace a asi pětinu rozlohy ostrova tvoří chráněná území. Dominika má tři národní parky (viz rámeček), z nichž jeden byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO, a dvě lesní rezervace. Správu chráněných území, lesních rezervací a dalších přírodních dominant na ostrově i ochranu a péči o přírodu, faunu a flóru zajišťuje stát prostřednictvím oddělení lesnictví, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a národních parků (FWPD). Úřad se stal součástí Ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu, a tak také hospodaří v lesních rezervacích, zajišťuje prodej dřeva místním obyvatelům a vydává licence k lovu, povolovanému jen od října do konce listopadu. Druhy, které je možné zákonně lovit, a podmínky lovu upravuje zákon, přičemž FWPD každoročně s vyhlášením lovné sezony upřesňuje, které z těchto druhů je pro danou sezonu možné legálně lovit. 

 

Rostlin není na Dominice zrovna málo
Národní rostlina Dominiky Poitea carinalis, drobný opadavý strom s červeným květenstvím, se vyskytuje na sušším západním pobřeží. V deštných lesích jsou hojně zastoupeny statné stromy s pilířovitými kořeny, jako je Dacryodes excelsa, Amanoa caribaea nebo Sloanea dentata, vytvářející vysoko nad hlavami mohutné koruny. Mezi běžné epifytické rostliny se řadí různé druhy anturií (Anthurium spp., obrovské bromélie Glomeropitcairnia penduliflora, filodendrony či rostlina Asplundia rigida připomínající muší křídla. Na Dominice roste také mnoho druhů kapradin včetně stromových. V místní přírodě jsou zastoupeny i orchideje a pro neotropickou biogeografickou oblast typické helikónie nebo begonie. 

Ještěr Anolis oculatus je dominickým endemitem. Dokáže žít v různých
prostředích, variabilní je také ve velikosti, zbarvení i vzoru skvrn.
Foto Lucie Záhorová

Dominická fauna je skutečně unikátní
Ze savců se na Dominice kromě 10 druhů letounů a 16 druhů kytovců vyskytují dva druhy suchozemských savců – hlodavec aguti a vačice opossum, které se na ostrově říká manicou. Pravděpodobně nejde o původní druhy, proto je možné je lovit. Plazi jsou zastoupeni 17 druhy. Endemickým anolisem na Dominice je Anolis oculatus a největším ještěrem leguán jedlý (Iguana delicatissima), který žije i na jiných ostrovech Malých Antil. Na tamější pláže připlouvá pravidelně klást vajíčka kožatka velká (Dermochelys coriacea). Z dalších mořských želv se na ostrově vyskytuje také kareta obrovská (Chelonia mydas) a pravá (Eretmochelys imbricata). Na ostrově nežijí žádní jedovatí hadi, největším zástupcem těchto plazů zůstává známý hroznýš královský.

Kolibřík růžovohrdlý patří mezi větší druhy kolibříků a na Dominice ho můžeme
pozorovat běžně. Foto Lucie Záhorová  

Na Dominice ornitologové až dosud zaznamenali 204 druhů ptáků, většina z nich pochází z amerického kontinentu. Na ostrově se můžeme nezřídka setkat s různými volavkami (bílá, modrošedá nebo bělostná), pisíky americkými (Actitis macularius) a několika druhy jespáků. Lodě doprovázejí rybáci královští (Thalasseus maximus) nebo fregatky. V zátokách loví skupinky pelikánů hnědých (Pelecanus occidentalis), vrhajících se střemhlav do moře. Z celkem čtyř druhů původních kolibříků nejčastěji zahlédneme kolibříka růžovohrdlého (Eulampis jugularis). 

Syndicate Nature Trail vede částí deštného horského lesa v NP Morne
Diablotin, kde žijí oba druhy amazoňanů. Hurikán Maria zničil většinu jejich biotopu.
Foto Lucie Záhorová

Zcela běžná je na Dominice hrdlička karibská (Zenaida aurita), z pěvců vlhovec karibský (Quiscalus lugubris) nebo kněžík menší (Loxigilla noctis). V horských lesích se ozývá drobný lesňák rezavohrdlý (Myadestes genibarbis). Místní průvodci s oblibou napodobují jeho typický hvizd a turisté natáčejí uši, aby zachytili, odkud přijde odpověď. Ostrov osídlují také čtyři druhy kukaček, z nich nejzajímavější zůstává tmavá kukačka ani (Crotophaga ani).

Epifitická orchidej v NP Morne Diablotin. Foto Lucie Záhorová

Horské kuře v ohrožení
Na ostrově se vyskytují jen čtyři druhy obojživelníků. Největší z nich, až 21 cm dlouhá žába Leptodactylus fallax, byla kdysi lovena ve velkém pro maso: odtud také pochází její lidový název horské kuře. Od roku 2002 je jako kriticky ohrožená přísně chráněná a lov je celoročně zakázán. V témže roce tuto jedinou volné žijící populaci na světě zasáhlo plísňové onemocnění chytridiomykóza. Choroba způsobila pokles početnosti žáby o 80 %, a to během pouhých 18 měsíců. Proto na ostrově již patnáct let probíhá záchranný program druhu.

Záchrana národního symbolu – amazoňana císařského
Stejně jako jiné karibské ostrovy má i Dominika své papoušky, konkrétně amazoňana císařského (Amazona imperialis) a amazoňana červenokrkého (A. arausiaca). První z nich se stal národním symbolem a dostal se na státní znak i na vlajku Dominiky.

Mangrovy na Indiana River patří mezi nejnavštěvovanější místa na ostrově.
Přístupné jsou ale jen s placeným průvodcem. Hurikán Maria napáchal škody i v nich.
Foto Lucie Záhorová

Amazoňan císařský se až do konce 19. století vyskytoval v centrální části Dominiky zcela běžně, ale v důsledku úbytku vhodného prostředí a pronásledování pro maso a obchod se později začala jeho početnost snižovat. Citelnou ránu populaci zasadil v roce 1979 jeden z nejničivějších hurikánů, který Dominiku zasáhl – hurikán David. Populace se propadla na pouhých 25–41 dospělých jedinců. V roce 1980 podpořil známý Světový fond na ochranu přírody (WWF International) na Dominice projekt na výzkum populace obou druhů amazoňanů. Díky cílenému ochranářskému přístupu se počty amazoňanů císařských začaly pomalu zvedat až na 100 zvířat zaznamenaných v roce 2000. V tomto roce byl také státem vyhlášen třetí národní park Morne Diablotin, kde žijí oba druhy amazoňanů. Nadace pro ochranu vzácných druhů (RSCF), která vznik parku iniciovala, podporuje i Středisko pro ochranu a výzkum papoušků umístěné v botanické zahradě v Roseau a po hurikánu Maria jej pomohla obnovit. Stav populace amazoňana císařského po hurikánu Maria není přesně znám, ale odhaduje se, že nečítá více než 50 jedinců. 

V březnu 2018 bylo z Dominiky převezeno deset amazoňanů červenokrkých a dva amazoňani císařští do německého soukromého zařízení provozovaného Sdružením pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP). Vyjma jediného exempláře amazoňana císařského, jmenovitě samice po několik let žijící v záchranném centru, se jednalo o exempláře z volné přírody zachráněné po hurikánu Maria. V záchranném centru čekaly na vypuštění do přírody. Převoz proběhl s oficiálním svolením vlády Dominiky, ale bez potřebných dokumentů CITES. Proti tomu se zvedla vlna nesouhlasu, zejména ze strany organizací, které se zabývají ochranou fauny včetně RSCF. Mezitím v květnu 2019 ACTP oznámilo světový prvoodchov amazoňana červenokrkého od páru sestaveného právě z dovezených jedinců z Dominiky.