Ochrana přírody 5/2024 — 29. 10. 2024 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Dvacátý sedmý mezinárodní entomologický kongres v Kjótu
Od roku 1910, kdy se v belgickém Bruselu odehrál poprvé, se koná téměř každé čtyři roky, s výjimkou období druhé světové války, světový entomologický kongres. Prvním kongresem, který se konal v Asii, byl 16. kongres ICE v japonském Kjótu v roce 1980. Na předposledním kongresu v Helsinkách bylo rozhodnuto, že následující, 27. kongres v roce 2024 se do Kjóta opět vrátí a bude se konat v Mezinárodním konferenčním centru v Kjótu. Kongres ve dnech 25.–30. srpna organizovala japonská unie pro vědy o hmyzu, sdružující několik japonských entomologických odborných společností. Hmyz je v Japonsku velmi populární, pozornost mu věnovaná je obecně rozšířená, proto nepřekvapí ani mnohost společností a potřeba existence takové asociace.
Tato rozměry impozantní konference je v podstatě světovým entomologickým svátkem sloužícím k vědeckým kontaktům i poučení početných řad vědců – entomologů všech generací, zájemců o hmyz, jeho různé skupiny a aspekty jejich biologie, ekologie a evoluce. V Kjótu se tak sešlo více než 4 000 účastníků z více než 90 zemí světa. Kjótský kongres zvolil za své motto „New Discoveries through Consilience“ (Nové objevy díky konsilienci) se snahou o propojování oborů se zájmem o hmyz, kdy byla entomologie v úvodním proslovu označena – s jistou licencí – za nejpestřejší vědecký obor vůbec. Samotných oborů entomologie je skutečně velmi mnoho, základní představu lze získat z přehledu vědeckých sekcí kongresu: Akarologie a arachnologie, Včelařství a hedvábnictví, Biologická kontrola, Chemická ekologie, Ochrana přírody, biodiverzita a biogeografie, Vývoj a rozmnožování hmyzu, Ekologie a evoluce, Genetika a genomika, Imunologie a patologie, Interakce hmyzu a mikrobů, Hmyz jako potrava, krmivo a opylovači, Nepůvodní druhy hmyzu, Lékařská a veterinární entomologie, Management škůdců, Pesticidy, geneticky modifikované plodiny, rezistence a toxikologie, Fyziologie, neurobiologie a molekulární biologie, Sociální hmyz, Systematika, fylogeneze a morfologie a Biomimetika a robotika. Mimo to ale byly součástí kongresu speciální sekce věnované vybraným skupinám, například nosatcům, termitům či listorohým broukům nebo ad hoc sekce s všehochutí témat, které se do zavedených sekcí nevešly, s příspěvky na témata od kulturní entomologie až po paleontologii hmyzu. Vedle četných globálních inspirací a paralel z ochranářské biologie, například o jihokorejské reintrodukci vymřelého koprofágního vrubouna, norského či japonského systému rané detekce invazních druhů nebo o možnosti zrychleného odchovu roháče obecného, se v ohromném počtu příspěvků našly i přímé vazby na aktivity AOPK ČR. To byly především inovativní metody monitoringu hmyzu (na kongresu byly představen přístup pomocí automatických UV fotopastí na hmyz, do jejich testování se AOPK ČR přímo zapojila v rámci konsorcia Biodiversa+) a také datová spolupráce na globální úrovni v rámci konsorcia GBIF, do něhož máme v plánu s českými nálezovými daty přispět. ■
- - - -
Úvodní foto:
Japonský zájem o hmyz má mnoho podob, například druhově přesná origami. Foto Karel Chobot
- - - -