Ochrana přírody 5/2024 — 29. 10. 2024 — Vzpomínky a medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Jaroslav Číhalík se narodil 21. 11. 1924 v Trnavě, kam byl jeho otec povolán do služby jako učitel po vzniku Československé republiky. Po mládí na Slovensku dokončil gymnaziální studia v období druhé světové války v Havlíčkově Brodě a Praze. Po válce vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl žákem významného českého analytika profesora Oldřicha Tomíčka.
Na katedře analytické chemie PřF UK v průběhu let působil v roli asistenta, docenta a profesora (od r. 1968). Věnoval se především elektroanalytickým metodám, je např. autorem zásadní monografie o potenciometrii či praktické příručky měření pH. Jako vysokoškolský pedagog vychoval desítky diplomantů a doktorandů v tomto oboru. V 60. letech působil díky znalosti španělštiny jako hostující profesor analytické chemie na kubánských univerzitách v Havaně a Santiagu de Cuba.
V 70. letech svoji pozornost stále více obracel k problematice životního prostředí s důrazem na chemické znečištění a na analýzu jednotlivých složek prostředí. Uvědomoval si obrovskou úlohu vzdělání a spolupráce různých vědeckých oborů při poznávání a řešení problémů životního prostředí. Stal se jedním ze skutečných průkopníků environmentálního vzdělávání. Mnoho let byl na Karlově Univerzitě nositelem odpovídajících výzkumných a pedagogických úkolů a předsedou odborné komise, která prosadila zavádění výuky o životním prostředí do všech oborů jednotlivých fakult a do postgraduálního studia. Spolu s dalšími spolupracovníky se zasloužil o zřízení průkopnického víceoborového studia „Ochrana přírodního prostředí“ na PřF UK, jehož první ročník byl otevřen na podzim roku 1977. Inspirací pro návrh studia byly údajně také průřezové environmentální obory zakládané na Kalifornské univerzitě v bouřlivém období konce 60. let.
Existenci, netradiční koncepci a materiální zázemí nového oboru důsledně obhajoval a snažil se zlepšit úroveň spolupráce a komunikace mezi jednotlivými obory fakulty. Průřezově pojatý obor zaměřený na výchovu absolventů pro řízení praktické péče o životní prostředí byl následně založen podle tohoto modelu i na dalších českých univerzitách. I když v 80. letech byl díky své apolitičnosti a přirozené lidské slušnosti nahrazen ve vedení nového oboru průbojnějšími jedinci se „správným“ kádrovým profilem, jeho průkopnická aktivita celkově vedla k pozdějšímu vzniku samostatné katedry a později i Ústavu pro životní prostředí, který je dosud renomovaným celofakultním interdisciplinárním pracovištěm PřF UK. Tam aktivně působil jako emeritní profesor prakticky do konce svého života.
Jaroslav Číhalík opustil náš svět 24. 12. 2005. Každý, kdo měl možnost se s ním potkat, kdo byl jeho studentem či spolupracovníkem, na něj s radostí a vděčností vzpomíná. Pedagogická práce byla jeho celoživotním zájmem a skutečným posláním. Svými širokými znalostmi, hluboce lidským přístupem a gentlemanskou slušností, vskutku mladistvým zápalem a činorodostí ovlivnil velké množství studentů a přivedl je k zájmu a praktické účasti na ochraně životního prostředí. Ačkoliv byl profesně především analytickým chemikem, měl široký rozhled v environmentálních otázkách i silný vztah k přírodě a její ochraně. Mezi externí přednášející zapojil i vybrané odborníky ze státní ochrany přírody. Desítky absolventů jím založeného oboru působilo či dosud působí v odborných institucích a orgánech ochrany přírody, od ministerstva životního prostředí, AOPK ČR a ČIŽP až po odbory životního prostředí krajských a městských úřadů. Jsou mezi nimi i osobnosti, které měly či mají možnost ovlivňovat celostátní vývoj oboru z nejvyšších pozic. Pana profesora by to jistě velmi potěšilo. Jeho vize se naplnila. Uplynulých 100 let od narození je dobrou příležitostí si jeho inspirativní osobnost připomenout. Pane profesore, děkujeme. ■
- - - -
Úvodní foto:
Prof. Jaroslav Čihalík. Foto Miroslav Hátle
- - - -